Zpět

Mladý český designér Lukáš Vaněk měl v rámci svého postgraduálního studia designu v Turíně možnost navrhnout vlastní představu vozu BMW pro rok 2025.

Jeho návrh BMW ZX6 byl tak zajímavý, že jej ocenil například i šéfdesignér BMW Group Chris Bangle. Ambiciózního designéra jsme se zeptali na pozadí vzniku tak zajímavého konceptu.

Konceptem BMW ZX6 jsem zakončil své dvouleté postgraduální studium na Instituto Europeo di Design v Turíně, kde jsem studoval až donedávna obor transportation design. Na začátku roku 2008 jsme byli požádáni designérským centrem BMW v Mnichově o vytvoření koncepční studie BMW pro rok 2025. Vedle toho, že to byla pro mě obrovská pocta spolupracovat s tak věhlasnou automobilkou, zároveň jsem si byl od začátku vědom, že to nebude ani trochu jednoduché...

Nebyly jsme nijak omezeni, co se týká segmentu, počtu míst nebo technických parametrů. Bylo nám ale zejména zdůrazňováno, abychom ukázali naši představu o tom, jak má vypadat budoucnost designu BMW. Na ZX6 návrhu jste spolupracoval s Jai Ho Yoo.

Myslím, že hlavním impulzem bylo naše přátelství. Pro mě osobně to byla velká pozitivní zkušenost pracovat s někým, kdo pochází z tak kulturně odlišné a vzdálené země, jako je Jižní Korea.

Design automobilu je vždy týmová práce, takže ve dvojici to bylo o to snadnější. Já jsem hlavně byl rád za tu konfrontaci v dobrém slova smyslu a za úplně rozdílné pohledy a názory na to, co by mělo vyjadřovat a jak by mělo vypadat BMW budoucnosti. Reálné fázi navrhování předcházely 3 měsíce, ve kterých jsme pouze hledali koncept, diskutovali dlouhé hodiny nad tím, kterým směrem se vydat. Potom následovaly rešerše - Kde bude svět v roce 2025? Jaká bude budoucí rodina a společnost? Kdo budou zákazníci BMW a jaké budou jejich potřeby? Jak se bude vyvíjet náboženství, kultura, umění, politika, komunikace atd... Pochopil jsem, že abychom mohli navrhovat automobil pro relativně vzdálenou budoucnost, je potřeba pochopit všechny souvislosti, nejenom ty, které přímo souvisí s designem jako třeba technologie nebo ergonomie.

Hlavní myšlenku vyjadřoval slogan: „I`m with you. BMW.“ Což je v překladu: „Jsem s Tebou. BMW.“ To znamená, že i když je velmi těžké předpovědět, jak bude svět vypadat v roce 2025, jakým způsobem budeme cestovat a jaké problémy při tom budeme muset řešit, naše BMW chce být automobil, který bude pomáhat svému uživateli se orientovat, který bude s ním.

Na první pohled je vidět pouze podobný tvar zadní části bočních oken a dvojici ledvinek. Pokud navrhujete automobil pro rok 2025, nemá smysl zachovávat nebo kopírovat současný nebo budoucí design BMW. Ten již teď vzniká v designérských centrech BMW. Proto jsme chtěli jít ještě dál. Zamyslet se nad architekturou automobilu. Zkusit vytvořit úplně jiný objekt. Velmi nás inspirovala organická architektura, kterou navrhuje Zaha Hadid. Její stavby jsou zvláštní – prolíná se v nich exteriér s interierém a celá stavba tvoří jeden úžasný harmonicky celek. Podobně i my jsme se snažili přerušit hranice mezi interiérem a exteriérem vozu. Sedadla a dveře jsou navrženy jako jeden celek. Klasická kola a tlumiče jsou integrovány do systému polokoulí, které zároveň zajišťují zatáčení. V našem konceptu neexistuje současné řešení kapota, čelní sklo, střecha, ale vše je nahrazeno jednou interaktivní plochou. Ta dokáže měnit barvu a průhlednost a jsou na ni zobrazovány informace pro řidiče atd.

Vedoucí naší práce byl Anders Warming, šéfdesignér pro exteriéry BMW. Musím říct, že i když na nás kladl velké požadavky, spolupráce s ním byla velmi obohacující. Očekával jsem, že je to velmi kreativní člověk, co mě však ještě více překvapilo, byla jeho schopnost porozumět konceptu a rozvinout ho správným směrem. Určovat vývoj a dávat rady bez toho, že byste měl pocit, že Vás nějak směřuje nebo omezuje. Dále jsme měli možnost konzultovat s panem Thomasem Platzem zodpovědným za produktové porfolio BMW. Dvou konzultací včetně závěrečné prezentace se zúčastnil také Chris Bangle, vedoucí designu BMW Group.

Myslím si, že Chrisu Banglovi se podařil opravdu mistrovský kousek, který vyžadoval velkou odvahu a kus designérského sebevědomí. I když proměna designu BMW na začátku asi vzbuzovala velké obavy a mnozí konzervativní zákazníci se asi nestačili divit. Myslím, že dnes už asi každý pochopil správnost tohoto kroku. BMW je podle mě dnes jedna z mála značek, která pouze nekopíruje, ale určuje design a udává nové směry. A vždy, když jste na špici, nese to sebou také riziko, že občas uděláte krok ne úplně správným směrem. To také objasňuje můj názor na předešlou řadu 7.

Design jsem opravdu začal studovat až na vysoké škole. Nejdříve jsem se zkoušel dostat na grafi cký design. Tam jsem ale bohužel neuspěl pro nedostatek talentu, ale o to víc mě to motivovalo připravit se na další rok lépe a podařilo se. Nejdříve jsem začal pod vedením pana Prof. Pavla Škarky studovat průmyslový design na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně, ale v průběhu studia jsem zjišťoval, že mě to táhne k automobilům. Proto jsem si zvolil jako diplomovou práci design automobilu Škoda. Na základě tohoto projektu mi Instituto Europeo di Design v italském Turíně v roce 2006 nabídlo stipendium na postgraduální studium automobilového designu.

Doopravdy nevím. V mém případě to nebylo ale tak, že bych si řekl: „Budu navrhovat auta.“ Bylo to někde uvnitř a já jsem si postupem času uvědomil, že design je to, co chci dělat. Jen si vzpomínám, že jsem měl na střední škole neustále problémy s učiteli kvůli pokresleným zadním stranám sešitů...

Baví mě být součástí něčeho nového, co vzniká, hledat a posouvat hranice. Ale hezčí než samotný nový objekt, automobil nebo cokoliv, je ta cesta k němu. Od inspirace, která vám utkví v hlavě, přes skicu až k finálnímu produktu většinou uplyne určitá doba, během které musíte vynaložit spoustu energie, ale také vyřešit spoustu problémů a spolupracovat s mnoha lidmi. Pokud ale ta energie je směřována správným směrem, ten pocit na konci stojí za to. Nedávno jste dostudoval design v italském Turíně, o kterém se říká, že je kolébkou designu. Studoval jste ale také v České republice. Můžete říci, v čem se liší česká a italská designérská škola? Myslím, že hlavní rozdíl je ten, že v Itálii vás nutí více přemýšlet nad tím, co děláte a hlavně proč to děláte. Na jedné straně máte daleko větší možnosti, podmínky a svobodu, ale zároveň se od vás očekávají o to lepší výsledky. Velký důraz je kladen také na to, abyste problémy související s vaším designem nejen identifi kovali, ale také se je snažili vyřešit. Na rozdíl od toho jsem měl často v Čechách pocit, že navrhujeme něco jen proto, že se mi to líbí. Chyběl koncept, důvod, proč můj design je takový, jaký je. Protože vždy navrhujete design pro druhé, ne pro sebe. V Itálii je také stále velmi velký důraz kladen na techniku kresby rukou a schopnost studentů realizovat svůj návrh v reálném modelu. Zatímco u nás vzniká většina studentských prací stále častěji pouze ve virtuální formě, která přes nesporné výhody neumožňuje analyzovat všechny problémy a rozvinout prostorové vnímání studentů.

Smích... asi každý by chtěl jednou pracovat pro velkou světovou automobilku a nejlépe řídit její design. Ale myslím, že zatím bych hlavně chtěl dělat to, co dělám, poctivě a s tím pocitem uspokojení, o kterém jsem mluvil. Jestli už to bude v automobilovém designu nebo jiném, na tom tak moc nezáleží...

Petr Hanke / foto archiv

Lukáš Vaněk (1980) Je designér, který v roce 2006 zvítězil v soutěži Autovize.   Vystudoval průmyslový design na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně a v rámci stipendia absolvoval též postgraduální studium transportation design na Istituto Europeo di Design v Turíně. V roce 2008 získal ocenění od designérského studie mnichovského BMW za svůj diplomový projekt konceptu BMW ZX6 pro rok 2025. V současnosti pracuje jako automobilový designér v Itálii a přednáší na IED v Turíně.