Zpět

BMW Z1 se poprvé ukázalo v roce 1986. Tehdy jej ale BMW Technik GmbH, která měla na starosti vývoj nových modelů, představila jako výzkumný vůz hledající technická řešení pro automobily budoucnosti. Za tímto projektem stál speciální tým špičkových odborníků v oboru v čele s Dr. Ulrichem Bezem, který měl na starosti techniku, a designérem Harmem Lagaayem. Zatímco první přešel v roce 1988 k Porsche a dnes je výkonným ředitelem společnosti Aston Martin, druhý je spojen hlavně se značkou Porsche (navrhl například typy Boxster, Cayenne či několik generací typu 911).

BMW Z1, které se dostalo do výroby v roce 1998, bylo ve své době jedním z nejpokrokovějších automobilů. Tento dvoumístný roadster byl postaven na svařovaném nosném rámu vyrobeném z lisované galvanizované oceli. Podlahu tvořila vlepená plastová podlaha, zatímco povrchové karosářské díly z termoplastu byly přišroubovány. Na karoserii BMW použilo pět různých druhů plastů a společně se společností na barvy Akzo Coatings vyvinula speciální sérii laků, které na každém povrchu měly stejný odstín.

Štěrbina mazi víkem prostoru pro zavazadla a nárazníkem
není samoúčelná - jedná se o aerodynamický prvek zvyšující přítlak

Automobil se díky své konstrukci vyznačoval nejen nízkou hmotností, ale především velmi vysokou tuhostí karoserie. Říká se, že Z1 tuhostí překonávala i pozdější velkosériový roadster Z3 z roku 1995. BMW tvrdilo, že pro výměnu karosářských dílů je potřeba pouze šroubovák a že je možné změnit barvu automobilu během pouhých 40 minut. Zkušenosti majitelů ale ukazují, že výměna karosářských dílů zabere přibližně dva dny. V současnosti tento koncept výměnných karosářských dílů oživila (také bez přílišného úspěchu) značka Smart.

Na BMW Z1 byly ale originální také dveře.Ty se otevíraly tím, že se spolu s okny elektricky zapustily do prahů karoserie. Jezdit přitom bylo možné i s dveřmi ve spodní poloze, což dodávalo radosti z jízdy nový rozměr. Tato koncepce měla nevýhodu nejen v relativně vysoké ceně, ale také v tom, že široké a poměrně vysoké prahy znesnadňovaly nastupování. Z1 byla vybavena plátěnou skládací střechou.

Zůstaňme ještě u techniky roadsteru budoucnosti Z1. Přední náprava, motor a převodovka nepocházejí kvůli úspoře nákladů z vrcholného typu M3, ale jedná se o vcelku konvenční komponenty z tehdejšího BMW 325i (E30). Řadový šestiválec 2,5 litru s výkonem 170 koní zajišťoval v tehdejší době nadstandardní porci dynamiky. BMW Z1 ale bylo vůbec prvním sériovým BMW, které přišlo s víceprvkovou zadní nápravou. Ta se později dostala do řady 3 série E36 a po nezbytných úpravách i do dalších modelových řad. Právě ta měla zásadní vliv na vynikající jízdní vlastnosti, které byly přirovnávány k motokárám.

Standardem bylo elektrické ovládání plátěné střechy

Za zmínku stojí také aerodynamika roadsteru Z1. Samozřejmostí byla rovná spodní část vozu, nicméně novátorské řešení bylo použito především v zadní části. Zde byl příčně umístěný tlumič výfuku využit jako přítlačný spojler – vzduch proudící pod vozem směřoval vzhůru a vycházel širokou štěrbinou mezi zadním nárazníkem a spodní hranou víka zavazadlového prostoru. Přítlak na přední nápravě konstruktéři zajistili neméně vtipně. Střední část kapoty motoru má totiž právě mezi světlomety mírně konvexní tvar vytvářející efekt přítlačného křídla!

BMW mezi roky 1988 a 1990 vyrobilo celkem 8000 kusů modelu Z1, přičemž se spekuluje, že dalších 12 kusů se smontovalo ještě před zahájením sériové produkce v letech 1986 a 1987. Více než polovina z celkového počtu přitom spatřila světlo světa v roce 1990. Hlavním trhem, kam směřovalo více než třičtvrtiny produkce, bylo Německo. Když BMW roadster Z1 představilo, nashromáždilo na něj více než 35 tisíc objednávek, vysoká cena ale způsobila odrazení velkého množství potenciálních zájemců. Značná propracovanost a používání  moderních materiálů a technologických postupů byly příčinou vysoké ceny. Ta se pohybovala v rozmezí 83 až 89 tisíc marek, což byl přibližně dvojnásobek základní ceny tehdejšího BMW 325i se stejným motorem. Za stejnou cenu jako Z1 BMW v roce 1990 prodávalo speciální edici modelu M3 Sport Evolution.

I tak ale BMW Z1 stále patří čestné místo ve výrobním programu mnichovské automobilky. Od té doby se totiž do výroby nedostal žádný jiný model, který by ve své době měl takový technologický náskok jako právě Z1 v roce 1988.